Svojsíkuv závod

V programu každého oddílu skautů a skautek by pro tento rok rozhodně neměla chybět účast ve Svojsíkově závodu. Tento tradiční závod, který v posledních letech doznal výrazných změn, může mj. výrazně podpořit činnost a spolupráci vašich družin a tím přispět k rozvoji družinového systému v oddíle.

Nový závod přinesl změnu ve svém obsahu, a tím se změnila i podoba případné přípravy v rámci oddílové činnosti. Klíč ke správnému zapojení do oddílu je v pochopení, na co a proč kluky a holky v oddílech připravujeme − zda na disciplíny závodu pouze kvůli závodu samotnému a kvůli touze po vítězství, nebo zda prostřednictvím motivace na závod rozvíjíme u dětí a družiny žádoucí dovednosti. Právě motivace k účasti a umístění v závodě může být mocným prostředkem k podpoře v nějaké činnosti − v tréninku dovedností, v semknutí družiny, ve zlepšení její spolupráce.

Některé věci obsažené v závodě se dají trénovat pouze skrze fungující družinu. Fungující družiny jsou základem oddílu a je třeba jejich činnost podporovat a rozvíjet. Proto nejlepší přípravou na Svojsíkův závod během roku (pokud jde o fungování družin), je používání družinového systému v oddíle

POSKYTNOUT PRVNÍ POMOC

 Často je důležitější co možná nejdříve, správně a rychle zavolat odbornou pomoc, než začít nějak ošetřovat (neplatí v případě život zachraňujících úkonů). Proto je potřeba nejvíce cvičit život zachraňující úkony a – správné přivolání odborné pomoci. Věnujte pravidelně část času procvičování zásad život zachraňujících úkonů, první pomoci a záchraně tonoucího (vhodné zejména na táboře).

Připravte pro oddíl rozsáhlejší hru na téma první pomoc (důležitá je co největší realistická simulace, vhodné je využít maskování). Seznamte všechny členy s tím, co je třeba oznámit při volání na tísňovou linku. Věnujte se tomuto tématu opakovaně. Důležité je, aby děti měly postupy zažité a nebály se, že něco udělají špatně. Pokud budou mít postupy nacvičené, bude pro ně snadnější reagovat v případě nutnosti. Při přípravě programu je však nutné brát ohled na věk a nemít přehnané nároky.

UMĚT ŘEŠIT KRIZOVÉ SITUACE

Pokud si nejste jistí, zda děti správně chápou, co je krizová situace, a nechcete jim pár „krizovek“ jen vyjmenovat, dejte jim nejdříve za úkol na schůzce či výpravě předvést, jak si poradit v krizové situaci. Ponechte jim volnou ruku ve výběru krizové situace (tím zjistíte, co si pod pojmem krizová situace představují). Věnujte při přípravě programu pozornost nácviku chování v různých situacích. Nechte děti vyprávět (nebo napsat) o tom, s jakými krizovými situacemi se setkaly a jak je řešily. Bylo jejich řešení správné nebo by se dnes zachovaly jinak? Bavte se v oddíle o možných řešeních těchto situací.

Můžete si pak jednotlivé situace a reakce zahrát. Snažte se co nejvíce věcí dělat prakticky. Pokud si skauti jednání v krizových situacích vyzkouší „nanečisto“, nebudou při řešení takové situace v reálu tolik zmatkovat a snadněji se s ní vypořádají. Ukažte dětem uzávěry plynu, vody a hasicí přístroj v klubovně a popište jim, jak fungují (starší děti můžete nechat tyto informace zjistit samostatně a seznámit s nimi ostatní).

HLEDAT A ORIENTOVAT SE V INFORMACÍCH

 Cílem není naučit skauty všechno znát, ale zacházet s informacemi. Ideálním stavem je, aby skauti byli schopní na většinu věcí přijít sami, bez nás dospělých (s naší radou a motivací, ale sami). Když něco nevědí, tak jsou schopní si potřebnou informaci najít. Nebojte se využít potenciál, který skýtá samostatné hledání a pátrání a jehož „vedlejším“ produktem kromě nalezených informací je také rozvoj vlastní osobnosti.

Smyslem není učit jen vyhledávat informace, ale vyhledávat informace pravdivé a potřebné, adekvátně je použít a dát do kontextu s ostatními informacemi. Nenuťte děti učit se např. všechny rostliny a zvířata nazpaměť. Místo toho je naučte pracovat s atlasy k určování. Bavte se o věcech, které je zajímají a o kterých toho třeba tolik nevědí. Nechte je zpracovat nějaké takové téma s využitím encyklopedií či internetu. Umožněte dětem zkusit vyhledat vhodné spojení na výpravu. Poskytněte jim možnost připravit hru a vysvětlit srozumitelně pravidla. Věnujte se informacím, které jsou smysluplné a v životě je využijete vy i vaši svěřenci.

TÝMOVĚ ŘEŠIT PROBLÉMY

Klaďte při sestavování programu důraz na činnosti, při jejichž řešení je žádoucí spolupráce celé družiny. Jeden člen může řešení vymyslet, ale sám ho nezrealizuje, k realizaci je potřeba spolupráce celého týmu. Podporujte spolupráci lidí ve družině. Učte děti pracovat i v týmech, na které nejsou zvyklé (např. použít při hře jiné týmy než družiny), aby se naučily domluvit i s lidmi, které třeba tak neznají. Na táboře mohou družiny samy zajišťovat nějakou službu. Používejte zpětnou vazbu. Hlavním tréninkem a rozvojem spolupráce by měl být řádný život družiny − společná příprava programu, výprava, táborový i celoroční družinový život.

ORIENTOVAT SE V TERÉNU

Dávejte prostor, aby si děti mohly stanovovat vlastní trasy výprav. Při hrách můžete zařadit prvek popisu cesty, kterou musí družina projít. Choďte občas i po neznačených cestách, jen podle mapy. Seznamte skauty s orientačními mapami, se staršími můžete zkusit orientační běh. Nezapomeňte na orientaci ve městě − hry po městě, v nových prostředích, výsadky (denní, noční). Zařazujte orientaci do táborových her.

POBÝVAT V PŘÍRODĚ − VÝBĚR VĚCÍ NA VÝPRAVU A BALENÍ BATOHU

Zkontrolujte na výpravách všem batohy a upozorněte na věci, které nosí zbytečně. Poraďte (v případě, že to někdo neví), jak správně sbalit batoh (co a kam uložit a proč). Snažte se zdůvodnit, proč je nutné mít zrovna ty věci, které požadujete, a vysvětlete, proč je zbytečné nosit některé věci navíc. Na táboře můžete trénovat vhodné balení batohu a výběr batohu podle různých kriterií.

POBÝVAT V PŘÍRODĚ − ROZDĚLÁNÍ OHNĚ

 Snažte se na výpravách nepoužívat pouze vařiče a čas od času nechte děti vařit na ohništi. Zdůrazněte bezpečnostní opatření a kritéria pro výběr vhodného místa. Vysvětlete, proč se na některé ohně hodí více jeden druh dřeva a ne jiný. Nechte někdy děti vybrat místo i velikost ohniště, tak aby stačilo pro celý oddíl či družinu, a také ohniště vykopat a zahladit.

POBÝVAT V PŘÍRODĚ − STAVBA STANU ČI PŘÍSTŘEŠKU

 Alespoň jednou za čas si vyjeďte pod stan nebo pod širák s možností stavby jiného přístřešku. Při putování nechte děti vybrat místo na stanování, o kterém si myslí, že je vhodné. Naučte je správně postavit stan a vždy po nich pořádnou stavbu vyžadujte. Zkuste používat i jiné formy přístřešků.