Jídlo z přírody

Polévky

Kopřivačka, do hrnce s vodou namočíme hrubě nadrcenou mouku ze zrní, asi 2 hrsti na 2 l vody, přidáme 6-8 hrstí jemně poseka-ných kopřiv a okořeníme solí, česnekem, pokrájeným žebříčkem, cibulí a kmínem. Omastíme sádlem a po odstavení z ohně můžeme rozkloktat v polévce vejce nebo šálek kyselého mléka.

Slovanská polévka, 200 g nadrcené mouky ze zrna, 2 l vody, 2 cibule, dva stroužky česneku, kmín, sádlo, sůl, pokrájené koře-ny lopuchu, hrst pokrájených lístků popence, kopřiv, mochny husí nebo vikve. Mouku namáčíme přes noc, vaříme vše dohromady, na konci přidáme byliny a omastíme sádlem.

řebříček obecný (mladé listy kdykoliv)
řeřišnice luční (za pepř)
kokoška pastuší tobolka (nať s nedozrálými semeny, za pepř)
česnek medvědí (nať se sbírá v květnu, cibulky na podzim)
křen selský (roste zplaněle u lidských sídlišť a v jeho listech stejně jako v kopřivách, lze krátkodobě uchovávat maso)
rdesno peprník (listy nebo semena, ale pozor ve větším množství jedovatý, za pepř)
kuklík městský (za skořici a hřebíček)
dobromysl obecná a mateřídouška obecná (za majoránku)
šalvěj lékařská (v malém množství k masu a rybám)
máta peprná

Bylinný salát jsou jemně nasekané lístky doporučených rostlin zalité kyselým mlékem. Chuťově může být do sladka s přidanými lesními plody či květy sedmikrásky a hluchavky. Vybíráme mladé lístky a výhonky rostlin s neutrální chutí - violka, vikev, jitrocel, bedrník, mochna a vrbka. Mléko můžeme ochutit drobně nasekanou mátou. Vychlazený salát je v letních horkých dnech vyloženou pochoutkou.

Peprný salát připravíme z lístků popence, kopřivy, smetánky, plicníku, bedrníku nebo šťovíku. Rozšlehané kyselé mléko osolíme a ochutíme na drobno rozsekaným žebříčkem, česnekem, cibulí či křenem.

Čočka nebo hrách 1/2 kg luštěnin, pokrájená cibule, 3 stroužky česneku, 100 - 150 g hrubě drcené mouky (krupek), sůl, omastek, hrst popence nebo kopřiv. Přes noc máčené luštěniny s moukou dáme vařit s cibulí, česnekem a popencem. Před dovařením nechá-me vodu vyvařit (pozor na připálení), nesléváme. Osolíme, omas-tíme, případně posypeme slaninou a ještě do horkého přidáme vejce.

Kaše, 400 g drcené hrubé mouky, 2 hrsti křížal, 2 lžíce medu, sádlo. Mouku a křížaly máčíme přes noc. Vaříme asi půl hodiny, až zmi-zí "moučná" pachuť. Po odstavení z ohně osladíme medem a omastíme dvěma lžícemi sádla či polijeme mlékem. Z mouky můžeme vyrobit i placky a hady, které po opečení slouží jako příloha k masu nebo samotné, potřené s medem

Jáhlová kaše, 1 l mléka, 200 g jáhel, sůl. Spařené jáhly necháme ve studeném mléce nabobtnat. Vaříme do měkka a můžeme upravit na slano se slaninou, cibulí česnekem a bylinkami (mateří- douška, popenec, kopřivy) nebo na sladko s křížalami, medem, šípkovými či bezinkovými povidly nebo hruškovou pracharandou.

Tvaroh, z kyselého mléka oddělíme sýrovinu od syrovátky teplem. Zahříváme asi půl hodiny až hodinu na teplotu do 30°C, chceme-li tvaroh měkký, a nad 30°C, chceme-li tvrdý. Jakmile se vysráží, odlijeme opatrně syrovátku a koláč sýroviny vpravíme do řídkého plátěného pytlíku - tvarožníku. Ten se zavěsí a syrovátka postupně odkape. Tvrdý tvaroh je nutné ještě zatížit několik hodin kamenem na děrované podložce, žebříčku či sítu.

Sýr, měkký tvaroh napěchujeme do nádoby a necháme v teple 4-5 dní kysat. Potom jej se solí a kmínem za stálého míchání na pánvi přivedeme do varu na mírném ohni. Můžeme přidat cibuli, česnek a byliny. Sýr odstavíme a nalijeme do menší nádoby a necháme vychladnout.