Vyšetření zraněného
STAV VĚDOMÍ -Nejdříve samozřejmě zraněného oslovíme a pokusíme se navázat s ním kontakt. Dále to záleží na stavu vědomí zraněného.
Zraněný může být v bezvědomí nebo při vědomí.
V bezvědomí
Bezvědomí: Postižení mozku úrazem hlavy, krvácením, elektrickým proudem, otravou, nedostatečným prokrvením, poraněním míchy, nedostatkem kyslíku, poškození teplem či mrazem... Odstranění příčiny, uvolnit dýchací cesty, zahájit kříšení, odvoz do nemocnice. Žádné tekutiny, žádné jídlo.
TEP A DECH
Zkontrolujeme zda zraněný dýchá a tepe a zdanedochází k život ohrožujícímu krvácení (toneprodleně zastavíme). Tep zjišťujeme na zápěstí nebo na krkavici. Dech např. hřbetem ruky před ústy nebo podle zdvíhání hrudníku. Pokud zraněný nedýchá či netepe, zahájíme ihned Resuscitaci. Pokud dýchá a tepe, změříme frekvenci (stejně jako u pacienta při vědomí) a postupujeme dále.
SNAHA PŘIVÉST K VĚDOMÍ
Hlasitým oslovením, pak křikem, pak bolestivým podnětem (např. silný stisk mezi palcem a ukazovákem) se snažíme zraněného probrat. Pokud se nepodaří, postupujeme dále. Pokusy přivést zraněného k vědomí však opakujeme.
REAKCE OČÍ
Zjistíme, zda zornice zraněného reagují na světlo (posvítit baterkou), zda jsou zúžené, rozšířené, anizokorické…
POKOŽKA
Zjistíme barvu a stav pokožky, zčervenání, zmodrání, pot apod.
OHLEDÁNÍ
Prohlédneme pozorně elé tělo zraněného a zjistíme rozsah zranění. Také se podíváme, zda nemá v dokladech záznam, že je diabetik, kardiak apod.
POLOHA
Pokud nehrozí pohybem se zraněným vážné zhoršení jeho stavu (zranění páteře, zlomenina spodinylební), uložíme ho do polohy odpovídající jeho stavu a zranění.
OŠETŘENÍ ZRANĚNÍ
Ošetříme zranění a vyčkáme příjezdu lékaře (resp. rychlé záchranné pomoci = RZP).
Při vědomí
ROZHOVOR
Zjistíme, zda nedochází k život ohrožujícímu krvácení (to neprodleně zastavíme). Neustálou konverzací s raněným se ho snažíme udržet při vědomí, v lehčích případech v dobrém psychickém stavu. Zjišťujeme samozřejmě jméno, příčinu zranění, zda netrpí vysokým či nízkým tlakem, alergiemi, zda není diabetik, kardiak…
REAKCE OČÍ
Zjistíme, zda zornice zraněného reagují na světlo (posvítit baterkou), zda jsou zúžené, rozšířené, anizokorické…Poté vyzveme zraněného, aby sledoval náš vztyčený prst, kterým přejíždíme zleva doprava asi 20cm před jeho obličejem. Tím zjistíme případné poruchy vědomí.
TEP A DECH
Zjistíme tepovou a dechovou frekvenci. Nejdříve nahmatáme tep na zápěstí a podle hodinek půl minuty počítáme. Druhou půlminutu počítáme výdechy, ale před zraněným děláme, že ještě měříme tep, jinak by začal svůj dech kontrolovat.
POKOŽKA
Zjistíme barvu a stav pokožky, zčervenání, zmodrání, pot apod.
OHLEDÁNÍ
Prohlédneme pozorně celé tělo zraněného a zjistíme rozsah zranění. Zjistíme, zda cítí končetiny, prohmatáme břicho a záda…
TLAK
Většinou u sebe nemáme tonometr, ale pokud ano, může nám znalost krevního tlaku zraněného hodně pomoci při určení předběžné diagnózy, odhalit vnitřní krvácení, hyperglykémii, šok apod.
OŠETŘENÍ ZRANĚNÍ
Ošetříme zranění a vyčkáme příjezdu lékaře (resp. rychlé záchranné pomoci = RZP).
Šok
Postižený bez zájmu o okolí, studený pot, rozšířené zornice, zrychlený tep i dech, zvracení, žízeň. Ošetřit zranění, zabalit do přikrývek, vleže s mírně sníženou hlavou, podávat tekutiny. Společenská konverzace s postiženým (aby neupadl do bezvědomí).